Naše áčko poprvé v nové sezóně okusilo hořkost porážky. Ve čtvrtém kole jsme vyrazili na půdu AFK Kácov, odkud jsme se bohužel vrátili bez bodu po nejtěsnější prohře 1:0. O jediný gól utkání se domácí postarali těsně před koncem prvního poločasu po standardní situaci, v nichž jsou tradičně silní.

Přestože výsledek vypadá těsně, dění na hřišti bylo jiné. My jsme rozhodně netahali za kratší konec – naopak jsme měli převahu, dobře kombinovali, drželi míč a diktovali tempo hry. To, co nás ale po celé utkání sráželo, byla koncovka. Ani z vyložených příležitostí jsme nedokázali skórovat, a tak nás jeden inkasovaný gól poslal domů s prázdnou.

Trenér Jan Šmidrkal po utkání nešetřil upřímností:

„Pokud referát v novinách z minulého zápasu Kácova v Pátku nelhal, tak nad Kácovem drží ochrannou ruku všichni svatí. Kdyby byl výsledek našeho klání 1:5, tak to asi odpovídá tomu, co se na hřišti dělo. My jsme hráli super. Dobře jsme zakládali akce, měnili tempo hry a slušně odbránili Honzu Jíchu, ale… Byli jsme žalostní ve finální fázi, Jícha se jednou odpoutal, dal gól a my jsme už pálili, co se dalo. Gól do šatny nás srazil. Druhou půlku jsme sice zase zahazovali šance, gól bychom ale nedali, ani kdyby se hrály dva zápasy v kuse. Chápu, že lehké zdržování k fotbalu patří a všichni to dělají stejně, ale druhou půlku se hrálo čistého času deset minut, opravdu víc ne. Třeba jednou někdo přijde s tím, že fotbal by se měl hrát také na čistý čas. My musíme zvednout hlavy. Byli jsme jednoznačně lepší, ale trápila nás koncovka. Soupeři gratuluji k bodům a doufám, že je tahle neskutečná klika neopustí a budou dál sbírat body, teď už jinde a ne nám.“

Pro náš tým jde o první zaváhání sezóny. Teď je potřeba zvednout hlavy, navázat na dobrý herní výkon a do dalších kol přenést i potřebnou produktivitu.