Další těžká zkouška, další boj až do samotného závěru a především další tři body! Naše áčko zvládlo domácí utkání proti silným Rožďalovicím a po atraktivním průběhu zvítězilo 4:3. Dvakrát se prosadil Tomáš Bíma, po jedné brance přidali Štěpán Němec a Lukáš Kratochvíl.

Od začátku bylo jasné, že nás v Hákově nečeká nic jednoduchého. Rožďalovice přijely s velmi kvalitním mužstvem, a proto jsme se chtěli držet připraveného taktického plánu a nedovolit soupeři využít jeho silné stránky.

Přesto to byli hosté, kdo se ve 24. minutě dostal do vedení. A nutno uznat, že způsobem, se kterým se těžko něco dělá – povedená rána skončila v naší síti a Rožďalovice vedly 0:1.

Naše reakce ale byla výborná.

Už v 29. minutě se prosadil Tomáš Bíma a srovnal na 1:1. Uběhly pouhé čtyři minuty a Hákov slavil znovu. Ve 33. minutě otočil skóre Štěpán Němec a rázem jsme byli ve vedení.

Tím ale povedený závěr prvního poločasu ještě nekončil. Ve 45. minutě se podruhé prosadil Tomáš Bíma a do kabin jsme tak odcházeli s velmi příjemným vedením 3:1.

Hosté ovšem dostali krátce po změně stran možnost vrátit se do utkání. Ve 49. minutě proměnili nařízený pokutový kop a snížili na 3:2. Místo nervozity však přišla další rychlá odpověď z naší strany.

V 54. minutě se trefil Lukáš Kratochvíl a vrátil nám dvoubrankový náskok – 4:2.

Následovala dlouhá pasáž, během které jsme se drželi nastaveného způsobu hry a nepouštěli kvalitního soupeře do výraznějších příležitostí. Přesto ještě přišlo drama. V 89. minutě se po závaru a nešťastném odrazu dostaly Rožďalovice ke kontaktní brance na 4:3.

Tentokrát jsme ale závěrečné minuty zvládli. Výsledek 4:3 jsme uhájili a po náročném utkání zůstaly všechny tři body v Hákově!

Trenér Jan Šmidrkal neskrýval po závěrečném hvizdu nadšení z dalšího výkonu svého mužstva:

„Já si snad už začnu na takové výkony mého týmu zvykat! Znovu jsme dřeli hranu a sklidili ovoce sladké jak med. Věděli jsme, že na nás přijede podle jmen asi nejsilnější tým soutěže, který chytil začátek sezony velmi dobře. Bylo důležité naordinovat týmu taktiku, která by mohla tak kvalitní tým rozhodit. Povedlo se.“

Přestože konečné skóre napovídá pořádné přestřelce, trenér byl spokojený především s tím, kolik toho naše defenziva soupeři dovolila:

„Kluci hráče Rožďalovic do ničeho nepustili, i když výsledek tak nevypadá. Góly, které Rožďalovice daly, byly dost nešťastné. První branka = gól roku, druhá branka = sporná penalta a třetí branka ze závaru = nešťastný odraz. Jinak prakticky soupeř neohrozil naši branku.“

Pro našeho trenéra mělo navíc vítězství vzhledem k jeho vazbě na Rožďalovice ještě jeden osobní rozměr:

„To, že má tato výhra pro mě osobně ještě sladší příchuť – bydlím v Rožďalovicích – je věc jedna, ale to, co předvádíme na hřišti? Neskutečný! Baví mě to víc a víc.“

Především ale ocenil současné nastavení celého mužstva:

„Vyhráli jsme absolutně zaslouženě, i přes kontroverzní situace, které šly často proti nám. Za týden do Jevan. S klidnou hlavou, bodovým polštářem a touhou bodovat i tam.“

Po remíze 2:2 v Českém Brodě tak naše áčko přidává další cenný výsledek. Tentokrát navíc proti soupeři, který nám v minulosti dokázal připravit nejednu těžkou chvíli. Čtyři góly, tři body a další výkon plný odhodlání a týmovosti.

Teď už se pozornost přesouvá k dalšímu kolu. Za týden jedeme do Jevan – s respektem k soupeři, ale také s chutí pokračovat v tom, co v posledních zápasech předvádíme.